Petrovy fotografie vody v přírodě se mi líbily (a líbí dodnes) a tak jsem jeho přístup zkoušel napodobovat. Nové pro mě bylo zasazení vody do jejího prostředí. Do té doby moje fotografie vody byly detaily nebo polocelky, voda izolovaně sama o sobě. Druhou novinkou bylo použití HDR – žil jsem v domnění, že voda se nedá dvakrát nafotografovat stejně (pořád se hýbe), tak jak jde pak skládat? A jde to, nejen pseudo HDR, ale také skutečné HDR nebo multiexpozice.
Napřed byla naše setkání s Petrem "virtuální", tedy přes galerie a emaily, pak jsme se potkali i osobně a vždy to byla pohodová a příjemná setkání, ať již na fotoakci nebo jen povídání.
Protože jsem šťoura (moje nemoc z povolání), mám k Petrově tvorbě pár ryze osobních a nepodstatných drobných poznámek. Osobně mi nesedí některé "dlouhé" časy vody, je to sice vizuálně efektní, ale někdy se charakter vody ztrácí. Podle Petrova tvrzení se v postprodukci věnuje jen základním úpravám – výřezu a doostření. Mně se zdá, že občas nějaká další práce může jeho fotografiím přidat, obrázek vizuálně "zklidnit" a vyzvednout podstatné – ale to je opravdu o přístupu autora, ne diváka.
potok Bílé Opavice, Jeseník
|
Satina, Beskydy
|
potok Bystrý, Beskydy
|
Fotografie použity s laskavým svolením autora.